Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moje nebojácná kamarádka Lucka

11. 02. 2011 7:15:47
Tahle moje kamarádka, to je vám taková odvážná školačka. Umí naprosto ďábelskou česnekovou pomazánku. Jeden čas pracovala ve vězení. A nepřejte si být tím hajdalákem, co ji jednou přepadnul v noci na parkovišti.
Lucka ráda vaří a peče, a my ji za to máme moc rádi. Jednou se nabídla, že upeče buchtu na mou narozeninovou oslavu. Místo talířku s pár kousky přinesla hned celý pekáč. A ta její česneková pomazánka! Když je nějaká party, všichni děláme, jak se náramně bavíme.... ale přitom ve skrytu duše jen čekáme na to, až se rozlítnou dveře a v nich se objeví Lucka s kýblem té její pomazánky, která je ostrá jako řemen. Lucka tím česnekem ani trochu nešetří. Slabší povahy kulí oči a chytají se za hrudník, a my mazáci, kteří víme, co nás čeká, se blaženě rozplýváme a mažeme si jeden kousek veky za druhým a zbytek party nám může být leda tak ukraden. A když náhodou trochu zbyde, dohadujeme se a přetahujeme se o tu dobrotu, a jeden z nás si ji pak s výrazem vítěze odváží domů a uloží do ledničky, aby se pak na ni mohl ráno vrhnout.
Lucka je zdravotní sestřička a při zaměstnání si dělá bakaláře. Jeden čas dokonce pracovala ve vězení. A říkala, že ti kriminálníci byli vesměs slušní a nebyly s nimi žádné velké problémy. A i kdyby tomu bylo naopak, tak věřím tomu, že by si s nimi hravě poradila. Jako s tím jedním, co ji přepadnul na setmělém parkovišti.
Před pár lety chodívala Lucka se svou kamarádkou do jednoho baru. Trochu se pobavit, trochu si zatancovat a odreagovat se po celém týdnu. Víno se dopilo, kapela dohrála, a tak bylo načase jít na kutě. S kamarádkou vyšly ven a zamířily si to k jejich autu. Lucka si to špacírovala ke dveřím spolujezdce, když tu si všimla, že na parkovišti stojí nějaký chlapík. Měl na sobě mikinu, na hlavě kapuci a ruce v kapsách.
Chlapík najednou zrychlil krok a než se Lucka nadála, stál přímo před ní. Krve by se v ní nedořezal. Nevěřícně na něj zírala a nezmohla se ani na na slovo. Hajdalák nelenil a v mžiku hrábnul po její kabelce.
Jenže to ještě nevěděl, s kým má tu čest. S nebojácnou Luckou z Chomutova. Myslíte, že mu oddaně předala kabelku a pak už se je v mrákotách poroučela k zemi? Ale kdepak. Místo toho kabelku pevně sevřela v ruce, a chvilku se tam o ni s tím hajdalákem přetahovali. A ta chvilka stačilo na to, aby do ní najednou vjel vztek, takovej ten zdravej vztek, co s ní zacloumal natolik, že mu tu kabelku najednou vyškubla z ruky. Vykuk už raději na nic nečekal a vzal nohy na ramena.

Jenže jak byla Lucka rozohněná vzteky, neváhala ani vteřinu - a rozběhla se za ním! A křičela na jeho adresu slova nevybraná, slova peprná, kterým určitě zlodějíček ani nerozuměl, ale před Luckou prchal, co mu síly stačily. Škoda jen, že v podpatcích se špatně běhá, a tudíž jí po chvilce sprintování ten vykuk utekl z dohledu. Ještě do tmy zakřičela pár těch nevybraných slov a vrátila se k autu.

Od té doby si dávala větší pozor na setmělých parkovištích a přemýšlela, jak by se takové prekérní situaci dalo příště předejít. Do kabelky si sice pořídila pepřový sprej, ale ten stejně nakonec časem vyhodila. Napadla ji lepší věc - přihlásit se na karate. Nezůstala však jen u první lekce a do japonského bojového umění se opřela natolik, že loni získala černý pásek. Taky se stala instruktorkou a teď zasvěcuje malý děti do tajů tohoto sportu. Prý ji to moc baví. A jak se mi svěřila, někdy si přeje, aby jí zase nejakej takovej hajdalák zase chtěl sebrat kabelku, protože by mu tentokrát mohla pořádně natrhnout prdel. Dovedu si to živě představit.

Autor: Lenka Leon | pátek 11.2.2011 7:15 | karma článku: 21.65 | přečteno: 2199x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Kristýna Burgerová

Chce to klid a nohy v teple

Vždycky jsem chtěla být taková ta princezna (barbína) s dolíčky ve tváří, červenou mašlí (růžovýma gelovýma nehtama a umělýma řasama). Ta, která promlouvá něžným hláskem, uculuje se a každý jí mám rád.

23.1.2018 v 8:32 | Karma článku: 14.88 | Přečteno: 413 | Diskuse

Kateřina Karolová

Já, Doktorin - dopis číslo 22

Znáte to. Jste na tom fakt blbě, opakovaně se hecujete, že to zvládnete, to dáte, to vydržíte. Pak přijde poslední kapka a vy rezignujete. Složíte zbraně. A ono to najednou začne být lepší.

23.1.2018 v 8:00 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 370 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Poslušný Bůh

Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci. A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem. (Lukáš 2,51+52)

22.1.2018 v 21:35 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 199 | Diskuse

Laďka Sindlerova

Tyhle volby a předvolební debaty mi připomněly

jak moc radikální a nekompromisní jsem kdysi bývala, jak moc jsem politické dění prožívala a jak jsem si, možná, „pošlapala“ štěstí.

22.1.2018 v 13:00 | Karma článku: 18.11 | Přečteno: 680 | Diskuse

Milan Hulík

Pionýrský tábor

V socialismu skutečně existovaly výdobytky, na které i já dodnes s láskou vzpomínám. A vzpomínají i kamarádi, kteří odjakživa neměli komouše v lásce.

22.1.2018 v 9:34 | Karma článku: 25.85 | Přečteno: 966 | Diskuse
Počet článků 60 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3844
Jsem jednou z davu tech mnoha "Husakovych deti" co ma hlavu v oblacich, nohy v toulavych botach, a srdce v San Francisku. "One day if I do go to heaven, I'll look around and say: "It ain't bad, but it ain't San Francisco."




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.