Ale ja nejsem Ruska!
Srpnovou okupaci jsem nezazila, ale vyrostla jsem v dobe nesouci se v duchu sloganu “Sovetsky svaz – mirova hraz”. Jako dite skolou povinne jsem se leta ucila rustinu. “V pandedelnik na abed mjaso padaril nam ded”. Jednou jsme se misto matiky koukali na televizni prenos z pohrbu Brezneva, podruhe z pohrbu Andropovova, potreti zase Cernenka.
Strasne jsem prozivala porazky nasich hokejistu sovetskou sbornou. Bracha se me snazil vyprovokovat plakatem Vladimira Fetisova, ktery toho casu patril mezi nejlepsi hrace. Plakat si vylepil nad posteli v nasem spolecnem pokojiku. Jednoho dne jsme se kvuli necemu pohadali a ja jsem v amoku vyskocila na jeho postel a ten plakat vitezoslavne strhla pred jeho ocima. Bracha me sice pak zmlatil, nicmene vitezkou jsem tenkrat byla jednoznacne ja.
Za ta leta toulani se svetem jsem potkala spoustu ruznych narodnosti. Bydlim v jednom z nejvetsich mult-kulti mest v Americe. Mam kamarady a kamaradky ze vsech koutu sveta. Cenim si a chranim si tenhle uzasny mix ruznych kultur, zvyku a nazoru, asi jako posledni Studentskou pecet, co mam od vanoc schovanou v lednicce.
Potkala jsem zde i par ruskych lidi. A i kdyz se snazim vsechny narodnosti brat stejnym meritkem, presto tam nekde uvnitr cas od casu pocitim jakysi odstup; jakousi zaklopku. Chovam se k nim jako ke kazdemu jinemu. Jenze kdyz pak prijde rec na to, ze si jeste trochu pamatuju rustinu, hadejte, ktera prvni slovicka ze me vypadnou? “Rrrrruskyj saldat”. Spolecne se tomu zasmejeme. Ale jen ja vim, ze to neni to jenom srandicka, ze to neni jenom hlaska z meho oblibeneho Kolji…
Snazte se neco vysvetlit pani u pokladny, ktera se vas ze slusnosti prave zeptala, jestli nejste z Ruska. Mam ji delat prednasku o tom, jak nasi malou zem dvacet let okupovali rusti vojaci, kdyz za mnou stoji fronta hladovych lidi?
Jeste mnohem zajimavejsi otazky jsem dostavala v Anglii. “Mate doma televizi?”. Anebo “Ma Ceska republika more?”. Clovek by si rekl, ze v Evrope budou lide prece jenom o trochu vic v obraze.
Pred nekolika lety jsem se zde v ramci studia zapsala na historii Spojenych statu dvacateho stoleti. Meli jsme bajecneho pana profesora a snad proto, ze vedel, ze jsem z Cech, neopomnel kratce zminit sovetskou okupaci Ceskoslovenska v roce 1968. Po prednasce za mnou potom prisla jedna pani a skoro omluvnym tonem se mi sverila, ze o zadne okupaci nevedela. Jak by take mohla? Ceskoslovensko pro ni bylo jednou z tech nekolika satelitnich zemi, ktera byla soucasti tzv. “evil empire”. Mela za to, ze jsme vsichni do jednoho rudi.
I dodnes si casto vzpomenu na pana ucitele dejepisu, ktereho jsme meli na zakladni skole. Trochu mi vrtalo hlavou, proc nas neuci nic o povalecnem Ceskoslovensku, veleuspesnych petiletkach a lepsich zitrcich. Vypisky z knizky jsme si museli delat sami, to asi kdyby prisel prisel soudruh inspektor. Byli jsme mladata, se kterymi puberta zacinala triskat o zem a vic nez dejiny nas zajimalo par stranek knizky biologie s anatomii muzskych a zenskych tel.
Pan ucitel s nami opakoval historicke mezniky ceske historie. Jenom diky nemu si dodnes pamatuji, kdy byl postaven Karluv most nebo kdy byl upalen Mistr Jan Hus. Diky nemu jsem se take poprve dozvedela pravdu o ruskych vojacich. Dodnes smekam pred jeho odvahou, kdy se nebal predstoupit pred tridu pubertaku a vypravet o historii zcela jinak, nez co bylo psano v nasich ucebnicich. Asi poprve jsem tenkrat slysela slovo “okupace”, pominu-li tu nemeckou v letech ctyricatych. Poprve jsem se dozvedela, ze v roce 1945 Ceskoslovensko neosvobodila jenom ruska armada, ale i americka. Pane uciteli Ptacku z Ledce nad Sazavou – dekuji Vam.
Je to zvlastni, ale dodnes si zive pamatuji tu neskonalou radost, z toho, kdyz jsem tenkrat strhla ten plakat Fetisova. Jak jsem si triumfalne zarvala z plnych plic na cely kolo. Jeste ted slysim ten trhajici se papir. Ani jeho cervena hokejova helma neuchranila jeho bezzubou tvar. Nektery veci se proste nezapominaji.
Lenka Leon
Jazykové salto mortale aneb Máš dvě velký koule?
Vy, kteří jste se někdy učili cizím jazykům, mi dáte za pravdu, že občas z nás neúmyslně vypadnou zkomoleniny, které nás nejednou dostanou do svízelných situací. Sama jich mám pár na svém kontě, ale dnešní blog bude o mojí kamarádce. Jmenuje se Andrea a je to veselá kopa. Procestovala už snad celej svět a kromě toho, že je to krásná ženská, její srdce je velikosti Texasu a okolních států a to rozdává na všechny strany. Občas je roztržitá a zkomolí nějaké to slovíčko - a já mám pak o čem psát.
Lenka Leon
Pět mladých, krásných a svižných námořníků
Loni jsme se s mou kamarádkou Petrou rozhodly vyrazit na výlet na jih, do mexického Caba. Vydaly jsme se do pouště mezi obří kaktusy. Okoštovaly několik druhů tequilly. Ale hlavně nás zlákalo moře a dvě jachty America's Cup, které zrovna zakotvily právě v tomhle přístavu. Cíl byl jasný - vyhrát závod nad druhou jachtou. Pod dozorem pěti mladých, krásných a svižných námořníků jsme ještě s dalšími čtyřmi soutěžícími zaujali naše čestná místa na lodi a s vervou jsme tahali za lana a poctivě plnili všechny jejich pokyny. Potom jsme se všichni poplácali po zádech, když naše jachta jako první doplula k vítězné bóji.
Lenka Leon
Moje nebojácná kamarádka Lucka
Tahle moje kamarádka, to je vám taková odvážná školačka. Umí naprosto ďábelskou česnekovou pomazánku. Jeden čas pracovala ve vězení. A nepřejte si být tím hajdalákem, co ji jednou přepadnul v noci na parkovišti.
Lenka Leon
Můj život v milostném trojúhelníku aneb nic netrvá věčně...
... ani láska k slečně. "Bob sedí před tvým bytem a čeká na tebe", pípla mi tuhle textovka od bývalé sousedky. Ach tak! Záletníkovi se zastesklo po mojí laskavé náruči. Jenže ouha. Pozdě bycha honiti. Jednoho dne mi došlo, že musím s životem v milostném trojúhelníku skoncovat. Jednou provždy.
Lenka Leon
Nase multi kulti kancelar
"Deti cerne, zlute, bile, kazde v jinem svetadile". Zpivali jsme si zvesela na zakladni skole v hudebce. Nase kancelar je pestrobarevna a sklada se hned z nekolika svetadilu. Jak si tam pod jednou strechou zijeme?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejsem nominována na eurokomisaře, řekla v debatě pro studenty Nerudová
Přímý přenos Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která je...
Tohle je nenávist, řekl o protestech za Gazu Trump. Kampus stále nevyklidili
Kolumbijská univerzita v New Yorku odložila ultimátum, podle něhož měli protestující propalestinští...
Byl na vozíku, po výměně kyčlí běhá, trénuje na maraton. Pomáhá mu konopí
Jakub Kryšpín pracoval, dálkově studoval vysokou školu, měl plány do budoucna. Ty ale v roce 2006...
Z mrazu konečně do tepla. Už dnes bude 17 stupňů, o víkendu i přes 20
Chlad a mráz zřejmě končí. Meteorologové avizují už na pátek teploty přes patnáct stupňů, o víkendu...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 60
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3853x
Seznam rubrik
- Koncerty, to je moje gusto
- Bejt Karel vzdycky jsem si pra
- Letem svetem
- Na studiich za velkou louzi
- Kdyz ctu zpravy
- Jen tak pro radost
- Laska je laska