Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jazykové salto mortale aneb Máš dvě velký koule?

22. 04. 2012 8:17:00
Vy, kteří jste se někdy učili cizím jazykům, mi dáte za pravdu, že občas z nás neúmyslně vypadnou zkomoleniny, které nás nejednou dostanou do svízelných situací. Sama jich mám pár na svém kontě, ale dnešní blog bude o mojí kamarádce. Jmenuje se Andrea a je to veselá kopa. Procestovala už snad celej svět a kromě toho, že je to krásná ženská, její srdce je velikosti Texasu a okolních států a to rozdává na všechny strany. Občas je roztržitá a zkomolí nějaké to slovíčko - a já mám pak o čem psát.
Andrea má sestru, která byla před pár lety těhotná. A jeden den Andrea přišla s 
tím, že sestra byla na prohlídce a budou jí prý muset udělat nějaký test, 
protože pan doktor má podezření na Darwinův syndrom. Inu medicína dělá vskutku 
pokroky, když dokáže zjistit, zdali vám v děloze plave budoucí přírodovědec! 
Sestra měla samozřejmě na mysli Downův syndrom, který se naštěstí nepotvrdil a 
narodila se zdravá Kristýnka. 
 
Když se Andrea přistěhovala do San Franciska, hledala si práci barmanky. Zrovna 
jednu potřebovali v nějakém Golf Clubu. Naší kamarádce se to sice moc nezdálo, 
protože žádné golfové hřiště uprostřed města není, ale budiž. Když Andrea 
dorazila na domluvený pohovor, trochu jí přišlo divné, že místo golfových tyčí 
spatřila jen jednu velkou, která však neměla s tímhle sportem nic společného. 
Navíc byla situována uprostřed malého jeviště a kolem ní se kroutila skromně 
oděná dívka. Žádný Golf Club, ale Gold Club! Takový ten klub pro pány. Myslíte 
si, že se Andrea zalekla a otočila se na kramfleku? Kdeže! Odvážné šla na 
smluvený pohovor. Přece se tam zbytečně nevláčela přes celé město! Práci tam 
nakonec nedostala. Oni by se totiž všichni ti pánové potom přesunuli od tyče k 
baru a koukali do jejích modrých očí, a tanečnice by přišla o kšeft. 
 
Jednou si Andrea koupila její oblíbenou vietnamskou polívku. No, spíš kýbl 
polívky, bylo jí jak pro celou armádu. A protože jí bylo tolik, rozhodla se, že 
se o ni podělí s kolegou v práci. Ale přece jen se ty nudle budou líp lovit z 
misky, než z toho kbelíku, napadlo Andreu. 
 
"Máš dvě velký misky?", zvolala na kolegu barmana hned od dveří. 
Těšila se, že mu udělá radost, než otevřou lokál. Ten však k jejímu velkému 
údivu zkoprněl a v jeho obličeji zavládl pravý a nefalšovaný teror. Poulil 
nechápavě oči a něco nesrozumitelně koktal, jako kdyby ho ovládl nějaký zlý 
démon. 

"No tak máš dvě velký misky? Chci se s tebou podělit o polívku!", 
zvýšila Andrea hlas v naději, že se kolega konečně otočí čelem vzad a vydá se 
do kuchyně pro ty misky. Bude ho snad muset přemlouvat a na kolenou prosit? 
Ještě chvilku tam na sebe nechápavě civěli, když se konečně v jeho tváři
objevil malý náznak úlevy. 
 
To máte tak. V angličtině se miska řekne "bowl". Jenže když 
dostatečně nesešpulíte vaše rty, může ta "bowl" vyznít jako 
"ball". V překladu míč nebo kulička, koule. Není divu, že byl kolega 
tak vytřeštěný. Takhle se ho místo pozdravu zeptat, jestli má dvě velký koule. 
No kde to jsme? 
 
Když už jsme tu angličtinu jakž takž zvládly, rozhodly jsme se poskočit ještě o 
další jazykový stupínek výše. Na čínštinu! O vánocích jsme přes charitu 
rozvážely jídlo starým lidem. Stařečci otevírali dveře, spokojeně se usmívali, 
přebírali tašky se šunkou a bramborovou kaší, prostě taková vánoční idylka. U 
jednoho domu jsme však narazily. Marně jsme zvonily, marně do mikrofonu 
opakovaly, že jsme z charity a přinášíme jídlo. Po každém zazvonění paní na 
druhém konci drátu odpověděla a hned zavěsila. Nerozuměla anglicky, my zase 
nerozuměly čínsky. Co teď? 
 
Ještě že jsme v kapse měly ten chytrý telefon. Vyhledaly jsme si, jak se čínsky 
řekne "jídlo" a opět začaly vyzvánět a s nadějí do mikrofonu 
vyvolávat "jídlo", tentokrát v čínštině a doufat, že stařečci nám 
konečně porozumí a otevřou dveře a náruč. Bylo to spíš takové zoufalé kuňkání 
proložené salvami smíchu, to když paní už asi po stopadesáté zavěsila. Ale opět 
bylo vše marné! Už jsem to chtěla vzdát, ale Andrea se odhodlaně rozběhla po 
ulici s jasným cílem. "Odchytneme nějakýho Číňana, ať nám jde 
tlumočit!" První oběť ji ignorovala, ale na druhý pokus se zadařilo. 
Mládenec na nás sice nejdřív díval poměrně nedůvěřivě, ale když jsme ho něžně 
odvlekly za rukáv k domu a vysvětlily mu, co má říkat, pochopil, že přicházíme 
s dobrým úmyslem a stařecky nám nakonec zavolal. To samaritánství se mu 
zalíbilo natolik, že nám nakonec nabídl pomoc i na další zastávky. 

A takhle to s tou mojí kamarádkou Andreou máte. Stále ve střehu. Je to takovej 
blonďatej anděl, co občas umí s jazykem vykouzlit nejedno salto mortale. Kdo 
ví, s čím přijde příště? 
Autor: Lenka Leon | neděle 22.4.2012 8:17 | karma článku: 17.88 | přečteno: 1073x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Nejhezčí babička

Když jsem byla malá, nejhezčí babička pro mě byla ta, o které psala Božena Němcová. Když jsem viděla fotku mojí prababičky z tátovy strany, viděla jsem tu nejhezčí babičku na světě.

23.1.2018 v 14:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 | Diskuse

Josef Komárek

Praha – město parasitů? A venkov jako „zbytek“ republiky?

Pobavila mne předvánoční zpráva na teletextu ČTV (16.12)., že Praha je v HDP (tj. v hrubém domácím produktu) na úrovni Londýna a že vytváří čtvrtinu HDP celé ČR. Jaképak reálné hodnoty asi tak Praha vytváří?

23.1.2018 v 13:54 | Karma článku: 7.50 | Přečteno: 115 | Diskuse

Jaroslav Kovaříček

Rozjímání o délce života.

„První člověk, který se dožije tisíce let, se už asi narodil.“ Tak prohlásil nedávno Aubre de Grey, odborník na stárnutí (gerontologist) z university v Cambridge. Když to řekl vědec, tak to asi bude pravda, nebo snad ne?

23.1.2018 v 13:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Mário Oláh

Svet zrkadlového poznania

Čo je hore je ako to, čo je dolu a to, čo je dolu, je ako to, čo je hore. Všetko sa navzájom odráža, zrkadlí. Svet, ktorý zažívame, je zrkadlovým odrazom, aj keď značne "pokrúteným".

23.1.2018 v 12:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 81 |

Marek Valiček

Většina chlapů má namísto fištrónu vajíčka

"Kdyby měly ženský doma pořádný chlapy, nemusely by pak číst všechny ty zhovadilosti v časopisech..."

23.1.2018 v 10:26 | Karma článku: 20.61 | Přečteno: 597 | Diskuse
Počet článků 60 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3844
Jsem jednou z davu tech mnoha "Husakovych deti" co ma hlavu v oblacich, nohy v toulavych botach, a srdce v San Francisku. "One day if I do go to heaven, I'll look around and say: "It ain't bad, but it ain't San Francisco."




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.