Olympic a jeden z mych nejkrasnejsich vyletu casem

6. 11. 2007 6:49:31
Je zvlastni, jak si pamatujeme veci ci okamziky nekolik let zpatky, ale uz si treba nevzpomeneme, co jsme meli dnes k obedu. Psal se rok 1978. Sedela jsem doma na nasem cernobilem gauci a se zatajenym dechem a s palcem v puse jsem sledovala koncert Olympicu v Lucerne oslavujici patnacte narozeniny, zatimco moje tehdy pubertalni sestrenka se dojate s kapesnikem v ruce rosila u jejich nesmrtelnych plouzaku. Jejich pisnicky provazely moje detstvi a dospivani a kdyz jsem v sedmicce sehnala listek na jejich koncert, byla jsem stestim bez sebe. Zamilovala jsem si Zelvu a taky kytaristu Milana Brouma a malinko jsem tedy zavidela tem fanynkam v prvnich radach, na ktere hazel jeden usmev za druhym... Utekla spousta vody, ja se zacala trochu toulat svetem a vlastne jsem ani netusila, ze Olympic stale koncertuje. Kdyz jsem se tedy nedavno dozvedela, ze kapela zavita i k nam na brehy Pacifiku, okamzite jsem si v predprodeji koupila listek. Nesmirne jsem se na jejich vystoupeni tesila a zaroven vlastne nevedela, co ocekavat. Vzdyt jsem je naposled videla pred nejakymi dvaceti lety! Jak se na tomhle ctyrlistku asi podepsal zub casu? Jak zvladnou narocne turne a zhruba dvouhodinove predstaveni? Jak...?

Ach, jak mi spadla brada pri prvnich tonech Jandovy kytary! Nestydim se a priznam se, ze mi po zadech krizem krazem behal mraz. Mela jsem najednou pocit, ze se uplne zastavil cas. S krajany zpivame slovo po slovu; texty co uz zname dve destiky let se nam lehce vybavuji jako bychom je slyseli teprve vcera. I ja prekvapene prezpivam Jasnou zpravu. Tedy priznavam, ze diky Kamenaku vim, ze ten Nemec, co mi doma schovava veci, se jmenuje Alzheimer a zda se, ze posledni dobou se se mnou vubec celkove nejak snazi skamaradit, ale ten vecer jsem s tim previtem s prehledem a se vsi silou triskla na lopatky.

Tu uzasnou atmosferu rozhodne umocnilo i komornejsi prostredi - na rozdil od velkych halovych koncertu se tenhle konal v mistnim klubu, takze fanousci meli tu moznost sebehnout primo pod podium a mit kapelu doslova jako na dlani. Mnohdy stacilo jen prvnich par tonu a dav zacal spontanne a z plnych plic zpivat sam. S velkym uzasem jsem sledovala a nasavala tu bajecnou energii, ktera tak skvele jiskrila a nakazlive preskakovala mezi cleny tehle legendarni kapely. Uvedomila jsem si jednu vec - ono je totiz to muzikantsky remeslo porad neuveritelne bavi. Po tech letech opravdu klobouk dolu. Ted uz vim, ze kdybych jednou chytla zlatou rybku, stacilo by mi jedno prani - abych i ja (a nejen ja) nasla tak uzasny zapaleni pro vec, jako tihle ctyri sehrani chlapi.

Tancovala jsem dal, i presto, ze uz doznely tony jejich posledni pisnicky. Clenove kapely pak prisli mezi nas a trpelive rozdavali podpisy a usmevy na vsechny strany. "Dekujeme, bylo to skvely, jako tenkrat na zakladce", vychrlila jsem bezostysne na fanynkami obklopeneho Petra Jandu. Byl to opravdu jeden z mych nejkrasnejsich vyletu casem. Priznam se, ze kdyz jako jednu z poslednich pisnicek spustili Osmy den, najednou ze me bylo zase to piskle s palcem v puse. Ta sedmacka do Milana Brouma po usi zamilovana. Ta dojata orosena pubertacka.

http://www.bayczech.com/events/Olympic/

Autor: Lenka Leon | úterý 6.11.2007 6:49 | karma článku: 18.28 | přečteno: 1892x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Všechna hebrejská písmena jsou obsažená v magen David

Davidova hvězda (magen David, doslova „štít Davidův“) byla až do konce 17. století často ztotožňována s Šalamounovou pečetí a graficky byla zobrazována buď ve tvaru šesticípé nebo pěticípé hvězdy.

23.3.2019 v 9:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 |

Karel Sýkora

Mojžíšův a Šalamounův chrám

V Tóře se nachází příkaz postavit svatyni: „Ať mi udělají svatyni a já budu bydlet uprostřed nich.“ Na poušti byl Mojžíšem zbudován přenosný příbytek Hospodinův, jakožto první svatyně.

23.3.2019 v 7:31 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 100 |

Karel Sýkora

A-Ha – Dark Is The Night For All

A-ha is a Norwegian band formed in Oslo in 1982. Founded by Paul Waaktaar-Savoy (guitars), Magne Furuholmen (keyboards, guitars) and Morten Harket (vocals), the band rose to fame during the mid-1980s .

21.3.2019 v 8:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 |

Karel Sýkora

Komunistické uvažování – Akce Kulak

Jedním z opatření, které mělo vyústit v likvidaci selského stavu, se stala centrálně řízená Akce K („kulak“), prováděná prostřednictvím tajné směrnice tří ministrů z října 1951.

21.3.2019 v 6:04 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 190 |

Karel Sýkora

Nic nenahradí čtení Písma a modlitby

Paul Washer sloužil 10 let jako misionář v Peru. V té době založil misijní společnost HeartCry Missionary Society, která se podílí na zakládání sborů v Peru. HeartCry rovněž podporuje přes 100 místních misionářů ve 20 zemích světa

20.3.2019 v 9:35 | Karma článku: 5.09 | Přečteno: 75 |
Počet článků 60 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3849
Jsem jednou z davu tech mnoha "Husakovych deti" co ma hlavu v oblacich, nohy v toulavych botach, a srdce v San Francisku. "One day if I do go to heaven, I'll look around and say: "It ain't bad, but it ain't San Francisco."

Najdete na iDNES.cz