Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Delfini polibeni

Behem letu z mexickeho Puerto Vallarta jsem poklimbavala u filmu o dvou starsich panech, kteri se seznamili ve spitale. Oba se lecili na rakovinu a obema cas neuprosne odtikaval jejich posledni mesice zivota. Jednou si spolecne sedli a dali dohromady seznam veci, ktere chteli stihnout jeste nez si pro ne prijde pani zubata. A tak skakali s padakem, prohaneli se ve sportacich a cestovali letem svetem. Tak me na chvilku napadlo – co bych si asi tak na ten muj seznam veci napsala ja? Urcite bych se taky sla toulat svetem; od rana do vecera bych jedla cokoladu; a taky bych si chtela zaplavat s delfiny, zasnila jsem se. Hladila bych jejich hebkou kuzi a pak bych je chytla za ploutve a nechala se svezt… snila jsem dal. I kdyz…? Ospale jsem zalovila v kabelce a vytahla fotky, na kterych jsou moje rozcuchany vlasy a pusa od ucha k uchu. A taky dva delfini. Aha, tak prece jen se mi to nezdalo.

Kazdy v sobe mame kus ditete, i kdyz treba hodne skryteho nekde v te spleti nasich telesnych a dusevnich utrob. Ale proste ho tam nekde mame, o tom jsem presvedcena. Ja jsem s tim mym celkem casto v kontatku. Utikam za nim pred realitou. Nekdy spolu blbneme, nekdy zase jenom mlcime. Je to peknej rarasek, kteryho musim nekdy trochu usmernovat, aby treba na okoli moc nevyplazoval jazyk nebo aby se porad nedloubal v nose, a taky aby jedl vic ovoce a zeleniny. Deti, to vite. I s tema virtualnima je obcas trochu starost.

Tezko si asi ale dovedete predstavit, jak ten muj rarasek vyvadel, kdyz jsem s nim tuhle skocila do bazenu mezi delfiny. Jsou momenty, ktere se nedaji popsat, at se snazite jak chcete. I basnikovi nekdy dojdou slova. Na ty ostatne za techto okolnosti nebylo ani pomysleni. Tedy az na dve, ktere jsem porad nevericne opakovala a rarasek mi pri tom rostacky spulil moje rty: “Soooooooooo smooooooooth”. Porad si myslite, ze neni nic hebcejsiho pod sluncem nez prdelka malyho miminka? Ale kdepak. Neni nad hladkou kuzi delfina.

Ti kolem nas rozpustile plavali brichem vzhuru, jako by nas vyzyvali: “pohlad si me, pohlad, pohlad!”. A to vite, ze me nemuseli dvakrat pobizet. Jako by me svou hravosti a lehkosti zhypnotizovali. A tak jsem hladila, hladila a zase hladila a dal spulila rty. Instruktor dvojici vedle me akorat ukazoval, kde ma delfín pupik, ale nez jsem se stacila otocit, delfín uz byl pod vodou. “Kde ze ma ten pupik?”, zasplouchala jsem zvedave rukama. Musim prece povypravet Kajovi o pupicich delfinu, urcite na ne bude zvedavej (viz. muj predchozi blog).

Delfini se mezi nami dale propletali a kazdou chvilku priplavali ke brehu, aby jim instruktor hodil nejakou tu rybku jako malou odmenu. Take je pry akorat naucil novy trik. Jednomu dal rybku mezi zuby a pak pokynul a delfín ji dal tomu druhemu. Pak samozrejme dostal i jednu pro sebe, spokojene “zacvakal” a mrstne se prevalil na zada; neni prece nad to mit plny bricho a jeste si ho nechat hladit sestnacti laskavyma rukama. Ach ten zivot delfini!

Od instruktora jsme se dozvedeli, ze jeden z delfinu, nebo tedy “delfinic”, ceka maly mlade. Jejich tehotenstvi pry trva az 12 mesicu. Uf! A ze je ten maj, lasky cas, hadejte jak se ti delfini vlastne rozmnozuji? Tak tedy predevsim zacinaji hodne brzo, jeste drive nez dozraji do dospelackeho veku. Predehra je casto velmi dlouha, nikoli pak samotny akt; ten vsak dokazi zopakovat nekolikrat behem kratke doby. To je ta jejich hravost! Zjednodusene receno, trou si brisko o brisko. Pri hebkosti te jejich kuze to urcite musi jit jedna radost. A co vice, to jejich “treni brisek” neprovadeji jenom proto, aby se mnozili. Nezni vam to nahodou trochu povedome? Delfini pry take radi experimentuji – jako treba s jinymi druhy delfinu anebo treba zase kluci s klukama – no proste laska je laska!

A kdyz laska je laska, tak byl taky cas na delfini polibeni! Jeden po druhem jsme na pokyn instruktora odplavali kousek od brehu, ten dal signal nasim dvema hebounkum, ti se priblizili k onomu jedinci a vystrcili hlavy z vody a zaborili svoje cumacky do tech nasich. Z fotky to tak trochu vypada jako pericko, ale prece jen kdyz se opreli o ten muj oblicej, mela jsem pocit, ze mi tvare vytlacili snad az nekam nad moje oboci. Nasledovalo obejmuti obou delfinu, poza pro fotografa, rybka za odmenu… a dalsi pan na holeni… tedy na polibeni.

Potom prisel na radu zlaty hreb programu - tzv. belly ride. To se delfín prevali brichem vzhuru (a ze jim to naramne jde a libi se jim to), vy ho chytnete za ploutve a on vas krasne sveze pres pul bazenu. Ten muj byl strasne nedockavej a hlavne – zkuste se chytit tech hebkych a kluzkych kridel, kdyz jsou pripevneny k hebkymu a kluzkymu telu, ktery uz se pomalu rozjizdi! Nakonec se mi to prece jenom podarilo. Delfín na nic necekal, a kralovsky me svezl na druhy konec bazenu. Tak trochu jsem si delala starost, jak vubec utahne to moje telo, co nemelo ani cas zhubnout do plavek, protoze tuhle dovolenou jsme s kamaradkou naplanovaly hodne narychlo a hodne spontanne. Nicmene byla jsem celkem prekvapena, jak rychle si to se mnou ten delfín brazdil. Zadna nalomena ploutev nebo nejaky podobny karambol. A ja a muj rarasek jsme se jenom smali a smali.

Mimochodem vite, ze prave delfiny zacinaji psychologove pouzivat v terapii pro lidi s ruznymi psychickymi neduhy? Ja se ani nedivim. Vsimli jste si nekdy, ze tihle hebounci se porad usmivaji? Je to tak. Zvlast kdyz se na ne clovek podiva takhle zblizka a na jejich oci. Ty jsou u cloveka branou do jejich duse. A u delfina nejspis taky. Instruktor nas pozadal, at zamavame rukama nad vodou a delfini se asi do pul tela vynorili nad hladinu vody a mavali na nas zase svyma ploutvema. Samozrejme, ze se u toho smali… a my jeste vic. Pridate-li k tomu jeste jejich hebky briska a tu jejich neskutecnou rozpustilost, vase serotoniny roztancuji cele vase telo i mysl jako nekde na karnevalu v Riu.

Kdyz jsme vsichni absovovali belly ride, nalajnovali jsme se podel zdi bazenu a po instruktorovi jsme spolecne povykovali neco jakou “heeeeeej hooou” a podobne zvuky a rytmy a to byl signal pro delfiny, aby pred nami zacali skakat a vselijak se promenadovat. Oni si to dovadeni naramne uzivaji. Jsou to takovi exhibicionisti, co moc dobre vi, ze kdyz rozpustile mavnou kridlem nebo udelaji ve vzduchu salto moltare, jejich publikum bude stestim bez sebe (a pro ne zase nejaka ta rybka do zaludku).

Muj rarasek ma ted zaborenou hlavu v polstarich a smutne skyta po delfinech. A ja s nim. Co mu mam asi tak rict? Tezko budu hledat nejaky slova utechy. Septal mi do ucha neco v tom smyslu, ze ma strach, ze si ted plavani s delfiny budu moct odskrtnout, jestli jednou budu delat stejny seznam jako ti dva panove z filmu. Jenomze ja uz ted vim, ze zadny skrtani nebude, i kdyz uz jsem si tenhle sen vyplnila. Ze delfini na tom seznamu urcite nebudou chybet.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pojdte si taky zaplavat (video je primo z Dolphin Center v Puerto Vallarta):
http://youtube.com/watch?v=0r0Afm634uQ&feature=related

A tady jeste skakani delfinu a velryb v zabavnim parku Sea World v San Diegu: http://youtube.com/watch?v=E5ybKkIYjNQ&feature=related

Autor: Lenka Leon | úterý 13.5.2008 7:16 | karma článku: 21,35 | přečteno: 2881x
  • Další články autora

Lenka Leon

Jazykové salto mortale aneb Máš dvě velký koule?

Vy, kteří jste se někdy učili cizím jazykům, mi dáte za pravdu, že občas z nás neúmyslně vypadnou zkomoleniny, které nás nejednou dostanou do svízelných situací. Sama jich mám pár na svém kontě, ale dnešní blog bude o mojí kamarádce. Jmenuje se Andrea a je to veselá kopa. Procestovala už snad celej svět a kromě toho, že je to krásná ženská, její srdce je velikosti Texasu a okolních států a to rozdává na všechny strany. Občas je roztržitá a zkomolí nějaké to slovíčko - a já mám pak o čem psát.

22.4.2012 v 8:17 | Karma: 18,75 | Přečteno: 1081x | Diskuse| Ostatní

Lenka Leon

Pět mladých, krásných a svižných námořníků

Loni jsme se s mou kamarádkou Petrou rozhodly vyrazit na výlet na jih, do mexického Caba. Vydaly jsme se do pouště mezi obří kaktusy. Okoštovaly několik druhů tequilly. Ale hlavně nás zlákalo moře a dvě jachty America's Cup, které zrovna zakotvily právě v tomhle přístavu. Cíl byl jasný - vyhrát závod nad druhou jachtou. Pod dozorem pěti mladých, krásných a svižných námořníků jsme ještě s dalšími čtyřmi soutěžícími zaujali naše čestná místa na lodi a s vervou jsme tahali za lana a poctivě plnili všechny jejich pokyny. Potom jsme se všichni poplácali po zádech, když naše jachta jako první doplula k vítězné bóji.

25.8.2011 v 7:16 | Karma: 14,05 | Přečteno: 2020x | Diskuse| Cestování

Lenka Leon

Moje nebojácná kamarádka Lucka

Tahle moje kamarádka, to je vám taková odvážná školačka. Umí naprosto ďábelskou česnekovou pomazánku. Jeden čas pracovala ve vězení. A nepřejte si být tím hajdalákem, co ji jednou přepadnul v noci na parkovišti.

11.2.2011 v 7:15 | Karma: 21,83 | Přečteno: 2212x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Můj život v milostném trojúhelníku aneb nic netrvá věčně...

... ani láska k slečně. "Bob sedí před tvým bytem a čeká na tebe", pípla mi tuhle textovka od bývalé sousedky. Ach tak! Záletníkovi se zastesklo po mojí laskavé náruči. Jenže ouha. Pozdě bycha honiti. Jednoho dne mi došlo, že musím s životem v milostném trojúhelníku skoncovat. Jednou provždy.

15.1.2011 v 7:31 | Karma: 22,23 | Přečteno: 3047x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Nase multi kulti kancelar

"Deti cerne, zlute, bile, kazde v jinem svetadile". Zpivali jsme si zvesela na zakladni skole v hudebce. Nase kancelar je pestrobarevna a sklada se hned z nekolika svetadilu. Jak si tam pod jednou strechou zijeme?

14.5.2010 v 7:09 | Karma: 21,34 | Přečteno: 2647x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Jak jsem se toulala s Chinaski po San Francisku

Mam rada Chinaski a mam rada San Francisko. Uz se nejaky ten patek toulam svetem, takze o ceske hudebni scene jsem uz za tu dobu vicemene ztratila prehled. Kdyz sem kapela pred tremi lety poprve zavitala, neznala jsem od nich jedinou pisnicku. Den pred koncertem jsem se akorat vratila z Cech a zapasila jsem s unavou z letu pres pul zemekoule. "Snad nekdy priste", ospale jsem zivla na kamaradku, ktere jsem slibila, ze ji aspon na ten koncert hodim. Vlastne ani nevim, jak se to stalo, ale najednou jsem v aute uslysela svuj hlas, jak kamaradce rika: "Kaslu na spani, jdu s tebou". Jsem rada, ze jsem ten hlas nakonec poslechla. Koncert se vydaril, a kluci z kapely potom prisli mezi nas rozdat podpisy a chvilku s nami pobyt. Pusobili tak pohodove a sympaticky; na ten koncert jsme s krajany pak jeste dlouho vzpominali. Libora, naseho poradatele ceskych akci, jsem potom tahala za rukav. "Jestli prijedou Chinaski do San Franciska znovu a budou potrebovat pruvodce, tak si na me vzpomen." Uplynula nejaka doba a kapela minuly mesic vyrazila na turne po Americe. Po New Yorku, Washingtonu, Miami, Chicagu a Los Angeles, bylo San Francisko jejich posledni zastavkou. A Libor s vytahanym rukavem si na me opravdu vzpomnel.

5.5.2010 v 6:51 | Karma: 31,46 | Přečteno: 5014x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Muj zivot v milostnem trojuhelniku III

Vsechny ty Bobovy zalety mu kazdym dnem stoupaji v hlave, a z mileho a pritulneho spolecnika se stava primadona nejvetsiho kalibru. Jenze ta primadona ma v sobe jakysi magnet, od nehoz se ani ja a ani moje sousedka nedokazeme odpoutat.

7.3.2010 v 8:25 | Karma: 17,15 | Přečteno: 1974x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Muj zivot v milostnem trojuhelniku II

Rada ctu blogy pana Cizka o tom, jak hleda svou pristi ex. Taky obcas jdu na rande, abych uplne nezvlcela. Ale nebavi me to. Navsteva zubare se casto zda mnohem snesitelnejsi. Ten mi alespon narovinu rekne, jak se veci maji.

21.2.2010 v 7:52 | Karma: 34,05 | Přečteno: 9318x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Jamajka ma noveho Boba Marleyho. Je z Cech!

Na Jamajce pry neni nic problem. I kdyby vam zivot visel na vlasku, mistni by se na vas usmali a lezerne by pronesli: “We don’t have a problem. We have a situation”. Diplomati? Ani ne. Jenom se proste jen tak nenechaji nicim rozhodit. Taky jsou mistri sveta amoleta ve vsech moznych vymluvach. Umeji v tom tak mistrne klickovat, ze jenom casto koukate s otevrenou pusou neschopni jakehokoli argumentu. Proste vas maji svym zpusobem na haku, vsechno je pro ne “yaman”, tedy neco jako “zadny problem”.

17.12.2009 v 6:48 | Karma: 17,65 | Přečteno: 2316x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Madonna? Kdo to je?

Priznam se, ze PINK mi driv nebyla moc sympaticka. Takova potetovana, nevybourena drsnacka. Ale s nohou na plynu temer na podlaze jsem si pri poslouchani radia zacala uvedomovat, ze ty jeji pisnicky maji nesmirnou stavu, naboj. A tak jsem se minuly mesic vydala na jeji koncert v kalifornskem San Jose.

8.10.2009 v 7:26 | Karma: 19,00 | Přečteno: 2696x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Oda na Facebook

Moje oda neni na manzela, protoze zadneho nemam. Moje oda je na Facebook. Soukromi jsem na nem neztratila, a naopak na nem vyhrabala nevyhrabatelne.

23.7.2009 v 7:27 | Karma: 29,02 | Přečteno: 3300x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Se slusnosti nejdal dojdes aneb V zajeti rozvasnenych Dominikancu

Nevericne jsem trestila oci v pevnem sevreni rozcileneho domorodce a sledovala scenu a la Slunce, seno a par facek. Ono by snad na ty facky i doslo, kdyz...

21.6.2009 v 8:16 | Karma: 19,94 | Přečteno: 1859x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Rána s cizinci nemusí být vždy děsivá

Nejsem Mona, ale nedavno jsem se take probudila vedle cizince. Tedy vlastne rovnou mezi dvema cizinci. Srkali jsme Chardonnay z Chile, pozorovali zapad slunce, spolecne usnuli a pak se probudili tvari v tvar...

29.5.2009 v 8:15 | Karma: 36,06 | Přečteno: 10053x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Muze-li se neco pokazit, pokazi se to

"Ten, co se mi libi, me jako na potvoru nechce. A ten co se nelibi mne, tak ten me uhani ostosest", povzdychla si moje kamaradka, kdyz jsme se bavily o randeni. Murphyho zakon nikdy nezklame.

15.5.2009 v 7:45 | Karma: 24,25 | Přečteno: 2678x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Fotoblog - Joga v Narodnich parcich americkeho zapadu

Zvu vas na Divoky zapad. Tou krasnou prirodou vas provede moje bajecna kamaradka. Vystrihne pri tom pozu na piskove dune v Udoli smrti, nebo udela holubicku na vrcholku Half Dome v Yosemitu.

12.5.2009 v 7:15 | Karma: 24,96 | Přečteno: 2646x | Diskuse| Fotoblogy

Lenka Leon

Jak jsem se seznamila s kolegy na novem pracovisti

Uz tretim rokem pracuji v bance, ktera se vloni na podzim ocitla ve velkych nesnazich. Pred zahubou nas zachranila dalsi banka, ktera nas vzala pod svoje ochranna kridla. Krome novych systemu, produktu a databazi se take seznamuji s novymi kolegy.

9.5.2009 v 7:33 | Karma: 27,00 | Přečteno: 3135x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Zamestnani vsedni i nevsedni

O bohemskem namornikovi Evzenovi; o postakovi, co krome psanicek roznasi kocourky; o neodolatenem udrzbari bazenu; a v neposledni rade i o gynekologovi, ktery obcas rika “ruce vzhuru”.

12.3.2009 v 7:39 | Karma: 19,99 | Přečteno: 2321x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Dobre minene rady – rady od nejmladsich

Kdo z nas se cas od casu nesetka s moudrostmi starsich? Jiste, ze jsou dobre minene, ale ruku na srdce – nic noveho pod sluncem. Coz ale potom takova originalni moudra z hlav tech nejmensich?

22.2.2009 v 7:47 | Karma: 28,27 | Přečteno: 5394x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Radi cestujete a hresite na to, ze vam v cizine nikdo nerozumi?

Uz jsem si zvykla, ze tisice kilometru od rodne hroudy potkavam obcas krajany na ulici nebo v obchode. Nekdy clovek vazne neveri vlastnim ocim a predevsim usim.... a ze jsou ta setkani s nasincem casto kuriozni!

10.2.2009 v 7:26 | Karma: 26,86 | Přečteno: 2717x | Diskuse| Osobní

Lenka Leon

Muj zivot v milostnem trojuhelniku

Prislo to jako blesk z cistyho nebe. Jmenuje se Bob a litam v tom az po usi. Bohuzel i moje sousedka.

30.1.2009 v 7:13 | Karma: 30,06 | Přečteno: 4281x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 60
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3853x
Jsem jednou z davu tech mnoha "Husakovych deti" co ma hlavu v oblacich, nohy v toulavych botach, a srdce v San Francisku. "One day if I do go to heaven, I'll look around and say: "It ain't bad, but it ain't San Francisco."