Uspeli by manazeri ceskych firem v cizine?

Podle pruzkumu poradaneho VSE v Praze nemaji cesti zamestnanci prilis vysokou sanci uspet na zahranicnim trhu. Nemyslim si, ze je to s minenim nasich manazeru az tak horke. Uspeli by vsak v cizine oni? Ja sama ziji a pracuji ve Spojenych statech a za tu dobu jsem zde potkala nejednoho krajana, kterym se zde pracovne velmi dari. Protoze me zajimal jejich nazor a cesta vedouci k jejich uspechu, oslovila jsem tedy nektere z nich, a dali jsme hlavy dohromady.

Jedna vec, ktera ceskym zamestnancum stale chybi (a zrejme neni ani zadnou novinkou) je prubojnost a schopnost “prodat se”. Neni vubec nic spatneho na tom poukazat na sve prednosti a dovednosti. Jak jinak se ma potencionalni zamestnavatel dozvedet, ze jste opravdu dobry ve svem oboru? Zatimco ve Statech se bez teto schopnosti pri hledani prace neobejdete, prijde mi, ze v Cechach se stale na takove lidi diva pomerne neduverive a zpatra. Jeden priklad za vse. Jednou jsem stala ve fronte s moji ceskou kamaradkou a dlouhou chvili jsme si kratily povidanim. Pridal se k nam jeden pan stojici pred nami a tak jsme dal diskutovali o vsem moznem. Mimo jine nam nadsene vypravel o svoji praci v radiu, co vsechno tam dela a jak moc ho to bavi. Kdyz jsme se rozloucili, kamaradka velmi rychle zareagovala: “Vzdyt se jenom celou dobu vytahoval!.” Nevytahoval.

Nemlel totiz jenom a jenom o sobe, ale zajimal se take o to, co nas sem privedlo, co tady delame, jake mame zajmy a podobne. Schopnost komunikovat je dalsim ze zakladnich dulezitych faktoru nutnych pri hledani prace. Jednoho z mych kamaradu do San Franciska poslala jedna z nejvetsich poradenskych firem, pro kterou v Cechach uz nekolik let pracuje. V Praze take absolvoval CVUT a i kdyz s technickou urovni teto skoly byl velmi spokojen, musel uznat, ze rozvijeni komunikacnich a jazykovych znalosti uz nebylo ani zdaleka venovano tolik pozornosti. A i kdyz uz se od te doby zajiste mnohe zlepsilo a studentum jsou nabizeny napriklad kursy manazerskych schopnosti, i tak je podle nej a jeho kamaradu, kteri tam studuji, stale co dohanet.

Behem mych studii na mistni univerzite byla komunikace jednim z povinnych predmetu. Sama jsem mela nocni mury z toho, ze mam predstoupit pred tridu triceti Americanu a udelat jim malou prednasku! Nase prvni prezentace byla umyslne jednoducha a kratka – meli jsme asi dve minuty na to, abychom se tride predstavili a povypraveli o tom, co studujeme, co nas bavi, co nas nebavi.... Kdyz pani profesorka videla, jak jsou nekteri studenti nervozni, tak jeste pred zacatkem pridala k dobru prihodu o jedne jeji byvale studentce. Ta byla natolik nervozni, ze kdyz chtela mluvit o svych detech, zapomnela jejich jmena!! Hned z nas malinko spadla nervozita a nadchazejici prezentace se prodluzovaly a temata byla vice a vice narocnejsi.

Kdyz jsem si pak vybrala studium mezinarodnich vztahu, prezentace studentu byly na dennim poradku. Prednasku jsem delala treba napriklad o rozhodnuti spanelske vlady stahnout sva vojska z Iraku. Neslo ale jenom o to popsat co k jejimu rozhodnuti vedlo. Jak reagovali Spanele? Byly k dispozici jeste dalsi alternativy? Jake? Co si myslim a tomto kroku? Proc souhlasim nebo nesouhlasim? A po prednasce samozrejme nasledovaly otazky studentu i pani profesorky. Nebo zkouska z dejepisu. Pan profesor po nas nechtel letopocty, ale chtel, abychom se naucili premyslet a analyzovat. Porovnejte valku v Koreji a Vietnamu. Co mely spolecneho? Co naopak odlisneho? Inu mnohdy jsem se zapotila, ale rozhodne si myslim, ze tento zpusob vyuky byl mnohem prinosnejsi nez nejake sprtani a memorovani informaci, ktere se pak cloveku stejne hned vypari z hlavy.

A i kdyz zde ziskate vysokoskolsky diplom, jeste neznamena, ze hned automaticky ziskate praci svych snu. Moje kamaradka po dokonceni skoly ziskala pracovni vizum a pracovala jako graficka navrharka. Loni se vdala a prestehovala do San Franciska a od te doby praci jeste nenasla. V dobe, kdy pada dolar a vsude se spise propousti, se neni az tak cemu divit. Dalsi kamarad vystudoval MBA na Berkeley, nicmene i tak praci shanel zoufale dlouho, predevsim kvuli tomu, ze ma pouze pracovni vizum, ktere je casove omezeno. Ani pro mne hledani prace nebyla zadna prochazka ruzovou zahradou. Po stazi ve Washingtonu a asi pul roce v CzechInvestu, se naskytla pracovni prilezitost v investicni bance, kde pracuji jako asistentka manazerky.

Ale jeste zpet k zminenemu kamaradovi, ktereho sem z Cech vyslala jeho firma. Diky cemu je ve Statech uspesny stejne jako v Cechach?

- Plneni ocekavanych vysledku. To znamena neudelat praci zpusobem, ktery povazuji za nejlepsi, ale takovym zpousobem, o kterem si muj nadrizeny mysli, ze je nejlepsim. On velice dobre vi, proc to chce udelat tak ci onak a pokud nema pravdu, je to jeho zodpovednost.
- Pokud si myslim ze by se prace dala udelat jinak a lepe, nebojim se navrhnout odlisny pristup - avsak musim akceptovat konecne rozhodnuti toho, komu praci dodavam; to same pak budu svych podrizenych ocekavat i ja.
- Snazit se odevzdat co nejlepsi vykon; pokud si myslim ze nemohu dokoncit praci vcas a podle ocekavani, je to nutne vcas prodiskutovat s klientem a snazit se najit spolecne reseni.
- Byt proaktivni - premyslet cim bych firme mohl jeste lepe prispet, ale zaroven si nebrat osobne kdyz moje navrhy nebudou akceptovany.
- A samozrejme jiz zminena komunikace - rozumet zadani, neustale informovat vsechny zucastnene o zmenach, apod.

Dalsi muj kamarad pracuje jako softwarovy inzenyr v Oracle. I kdyz se sem dostal v dobe, kdy firmy v Silicon Valley najimaly spoustu novych inzenyru, i tak jej to stalo obrovske usili, temer rocni vytrvalost, podporu zamestanvatele v Praze, ktery mu dal velke mnozstvi prostoru pro hledani prace ve Statech, a stejne tak i podporu kamaradu tady v Kalifornii, kteri jej u nich nechali nekolikrat bydlet. Cela ta sranda ho stala spoustu penez, ale on rozhodne nelituje sveho rozhodnuti. Podle nej nemaji Cesi, na rozdil od indickych nebo cinskych zamestnancu, prilis velke zazemi v podobe firem, ktere jim zprostredkovavaji praci ve Spojenych statech.

Pokud se jiz clovek uchyti a ziska prilezitost, Cesi se ocitaji v daleko lepsi pozici nez napriklad Indove, kteri maji sice dobre univerzitni vzdelani, ale s praxi a zkusenostmi je Cesi casto predezenou. Cinanum zase podstatne chybi schopnost adaptovat se rychle na nove podminky a procesy, casto se drzi ve svych komunitach a nekdy i po mnoha letech maji stale problemy s anglictinou. A v neposledni rade ma take ceska povaha daleko vic prirozene zvedavosti a ochoty experimentovat a razit si vlastni cestu.

Ano, jiste, oba kamaradi uz meli zkusenost ze zahranicnich firem. Vyse zmineny pruzkum byl proveden pouze v ceskych firmach. Ne, neni jednoduche obstat na zahranicnim trhu. Me vsak spise zaskocil vysledek pruzkumu, podle nejz vetsina zamestancu ceskych firem neni konkurence schopna; dve tretiny podniku mini, ze pouze jednotlivi pracovnici by mohli v cizine pracovne uspet. Nemyslim si, ze je to az tak zle. Jiste, ze se vsude najdou nemakancekove. Ale stejne tak se vsude najdou i ty pilne vcelky. Jenomze mnohdy ty pilne vcelky nemaji dost prostoru a prilezitosti roztahnout svoje kridla a tak vznika zacarovany kruh.

Jeste nez jsem vycestovala do Spojenych statu, pracovala jsem jako asistentka/koordinatorka v jedne zahranicni konzultacni firme v Praze. I kdyz jsem mela tuto praci dopredu domluvenou asi jenom na sest mesicu, vzdy jsem se snazila odvadet ty nejlepsi vykony. Spokojenost byla na obou stranach, tedy az na jednoho strasne zapskleho konzultanta, ktery si bohuzel lecil svoje mindraky na mladych asistentkach. Snazila jsem se vse brat s rezervou, ale jednoho dne zkratka a dobre pretekla misa moji trpelivosti a rozhodla jsem se tedy zajit za nasi manazerkou. Aaaaaaale, on uz je proste takovy jaky je, s tim se proste musis vyrovnat, nejsi jedina, dostalo se mi odpovedi. Aha. Takze i kdyz ja udelam prvni posledni a on bude stale jecet a ja nebudu mit nikde dovolani, jak potom manazerka chce, abych se snazila odevzdat co nejlepsi vykon ? Abych byla proaktivni ? Abych dobre komunikovala ?

Takze mila pilna vcelko, kdyz uz nejsi tak pilna, tak zkratka a dobre mas smulu - na cizi louce bys proste neuspela.

Byli by manazeri, jako treba tato moje byvala, konkurenceschopni v americkych firmach? Asi tezko. Slovo zamestnance ma svou vahu a je podle toho take brano. Mas problemy se sefem? Muzeme si odpoledne vsichni pohromade sednout a zkusit to nejak resit. Z vlastni zkusenosti uz vim, ze jedna vec je zaridit chod kancelare, druha vec, mnohem narocnejsi, je pak resit ruzne peripetie mezi zamestnanci. Neni to rozhodne prace pro kazdeho, nicmene takove ty kazdodenni situace jsou dobrou skolou do budoucna.

Jak dale jeden z mych znamych poznamenal, v ceske povaze je zakorenena jakasi potreba kritizovat a to casto velice primo a bez obalu. Jiste, ze se stane, ze zamestnanec neco nezvladne. Pokud mu na praci alespon trochu zalezi, take urcite nevriska radosti. Jenomze chybujeme vsichni a chybami se i ucime a pojdme tedy prijit radeji veci na kloub, nez jenom otevrene kritizovat; ostatne jen tou kritikou se stejne nic nevyresi.

Vubec vztah mezi zamestnancem a nadrizenym je mnohem vice pratelstejsi a uvolnenejsi, temer nikdy jsem zde nemela pocit, ze mi nadrizeny kdy daval jasne najevo, ze ON je ten sef a ja jenom jeho podrizena. Kdyz jsem poprve odjizdela do Anglie jako au-pair, nevedela jsem co ocekavat a samozrejme jsem se setkavala s nazory typu – budes tam sluzka a podobne. Utri, zamet, poklid? Ani nahodou. Kazda veta pani domu zacinala: “muzes prosim…” Dodnes si piseme k vanocum.

Rozhodne neminim hazet vsechny ceske manazery, vcetne tech, kteri se zucastnili tohoto pruzkumu, do jednoho pytle. Naopak verim, ze mezi nimi je spousta schopnych a vstricnych lidi. Mozna ale prave ta zminena potreba kritizovat je tim kamenem urazu, se kterym by se dalo leccos delat. Pochvalit sem tam nejakou tu pilnou vcelku, kdyz se ji neco povede. Pochvala nic nestoji a z vlastni zkusenosti vim, ze dela divy. Ja jsem take podle moji ucitelky na zakladni skole byla neprubojne ditko. Tomu jsem se ale naucila, stejne jako komunikaci nebo premysleni, nikoli jen mysleni.

Kdyz pochvalite vcelku, jisteze pak o to radeji roztahne kridla a nasbira vice pylu. A treba casem i na te cizi louce, kde se muze priucit ostatnimu. Nemyslite?