Lenka Leon
- Počet článků 60
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3853x
Seznam rubrik
- Koncerty, to je moje gusto
- Bejt Karel vzdycky jsem si pra
- Letem svetem
- Na studiich za velkou louzi
- Kdyz ctu zpravy
- Jen tak pro radost
- Laska je laska
Oblíbené blogy
Co právě poslouchám
Oblíbené knihy
Lenka Leon
Ale ja nejsem Ruska!
Uz jsem si za ta leta toulani svetem zvykla, ze se me lide ptaji odkud jsem. Kdyz se vsak obcas nekdo snazi hadat Rusko, je to jako kdyby me nekdo dloubnul pod zebra. Svedka nebo Nemka? Muze byt. Jenom ze me, prosim vas, nedelejte Natasu.
Lenka Leon
Navstevy ceskych politiku v San Francisku - jedna velka ostuda…
... aneb o vystavnich zadech Kateriny Jacques a rozhnevanych Sokolech... Nedavno jsem zavitala do mistni ceske restaurace, kde se s krajany jednou za cas schazime u gulase a sklenice nejakeho toho importovaneho zlataveho moku. Na stenach visi fotky Hradcan a bozsky Kaja hrima z reproduktoru o vecne Kantilene, ktere je dodnes verny (a bude dal). “Kajo musis! Jsi tu s nami, i kdyz tak daleko od rodne hroudy!”
Lenka Leon
O tom jak pani politici urazeji zvirata...
... a pritom by si z nich meli brat priklad... Pomohla by snad cetba pohadek?
Lenka Leon
Au-pair neni sluzka
Pred par dny jsem si se zajmem precetla blogy od Veroniky Schmidtove, ve kterych popisuje svoje prvni, a bohuzel neradostne, zazitky ze zivota au-pair Anglii. Sama jsem tuto praci delala jak v zemi Sherlocka Holmese, tak i ve Spojenych statech a zkusenosti mam dobre i spatne. Mela jsem tedy moznost porovnat uroven programu v obou zemich, o ktere se chci v mem blogu zminit. A take vsem tem radoby rozumbradum tvrdicim, ze au-pair je jen obycejna sluzka, vzkazat, ze nemaji pravdu.
Lenka Leon
Olympijska pochoden miri do San Franciska
Zabery demonstrantu z Londyna a Parize si televizni kamery zopakuji i v San Francisku, kam v utery odpoledne dorazi olympijska pochoden. To bude jedinym mestem v severni Americe, kam ohen zavita. Na utery a stredu se zde chysta hned nekolik velkych proticinskych demonstraci. Uz ted je vsak jasne, ze velmi rychle nabiraji na intenzite. V San Francisku budou o to zajimavejsi, protoze tretina obyvatel tohoto mesta jsou Asiate, z drtive vetsiny pak z Ciny. Nekolik cinskych organizaci tedy chysta manifestace – na podporu olympiady. Vzhledem k tomu, ze jsem nikde v ceskych novinach nenasla zminku o tom, jak to v San Francisku „bubla“, rozhodla jsem se posbirat par stripku z mistnich novin a televize.
Lenka Leon
Uspeli by manazeri ceskych firem v cizine?
Podle pruzkumu poradaneho VSE v Praze nemaji cesti zamestnanci prilis vysokou sanci uspet na zahranicnim trhu. Nemyslim si, ze je to s minenim nasich manazeru az tak horke. Uspeli by vsak v cizine oni? Ja sama ziji a pracuji ve Spojenych statech a za tu dobu jsem zde potkala nejednoho krajana, kterym se zde pracovne velmi dari. Protoze me zajimal jejich nazor a cesta vedouci k jejich uspechu, oslovila jsem tedy nektere z nich, a dali jsme hlavy dohromady.
Lenka Leon
Lepsi klacek nez zakaz facek
Neda mi to a jako au-pair ve vysluzbe chci zareagovat na navrh zakona, ktery by uplne zakazoval fyzicke tresty deti. O deti jsem se starala v Anglii a ve Spojenych statech a po tech letech zkusenosti mohu rici jedine – neni nad vychovny pohlavek ci placnuti pres zadek.
Lenka Leon
Kdyz hvezdy stunou
Nemohu si pomoci a bez muceni se narovinu priznam - zprava o rakovine Patrika Swayzeho me jaksepatri rozesmutnila. I ja jsem jako pubertacka s ocima navrch sledovala jeho tanecni kreace v Hrisnem tanci a v pokojiku si vylepila jeho plakat z Bravicka. Nechci tady lkat nad jeho krasnou tvari a vypracovanym telem, i kdyz ty mu bezpochyby pomohly k jeho uspechu. Musim se priznat, ze me vetsinou herci–hezounci vlastne ani moc neberou. Tom Cruise nebo Brad Pitt? Coz o to, diva se na ne hezky, ale ja mam radeji treba Toma Hankse nebo Robina Williamse. Svemu remeslu hovi a navic zustavaji nohama na zemi. Patrick je pro me tedy jakymsi vzacnym skloubenim herce-hezounka a toho normalniho chlapa, zijiciho poklidnym rodinnym zivotem na farme u koni. A ted bohuzel predevsim clovekem, ktereho zasahla jedna z nejzakernejsich rakovin. Nemoc si zkratka a dobre nevybira.
Lenka Leon
Naganska opice
Ani se mi nechce verit, ze je to jiz deset let, co nasi hokejiste vybojovali zlatou medaili na Olympiade v Naganu. Odmalicka jsem byla velkou hokejovou fanynkou a mela jsem to obrovske stesti, ze se mi splnil jeden z mych velkych snu - podivat se na zapas NHL. Ten prvni, na kterem jsem byla v lednu 1998 , bylo Buffalo Sabres, kde tou dobou hral Dominik Hasek. Tenkrat se mi s nim podarilo po tom zapase osobne setkat. Kdyz jsme se ho pak s kamaradkou ptaly, jestli se tesi do Nagana, jenom se lisacky pousmal a pokyval hlavou. Koho by napadlo, ze ani ne mesic nato Dominik vychyta historickou zlatou medaili a narod jej bude opevovat a posilat na Hrad?
Lenka Leon
O Romech a o hlasu zvenku
Pred par lety jsem se dala na studium mezinarodnich vztahu na univerzite v San Francisku. Jeden z povinne volitelnych predmetu, ktery jsem si vybrala, byl prave o historii i soucasnosti zemi stredni a vychodni Evropy. Narodila jsem se v Cechach a situaci v tomto regionu se snazim hodne sledovat, nicmene i tak jsem usoudila, ze neni na skodu dozvedet se neco vic (nehlede na to, ze jsem se potykala s dalsimi tremi - a podstatne narocnejsimi - predmety). Ukolem nasi zaverecne prace bylo vybrat si jednu ze zemi stredni ci vychodni Evropy a zhruba na patnacti strankach zanalyzovat jeji ekonomickou, politickou a socialni situaci. Jednim z bodu, na ktere jsme se meli zamerit, byla, mimo jine, i mensinova problematika. Vzhledem k tomu, ze jsem si vybrala Ceskou republiku, stala jsem tedy pred nasledujicim rozhodnutim: bud si vse zjednodusim a budu papouskovat latku v ucebnici a vubec vseobecny kriticky hlas “zvenku” obvinujici nas z diskriminace Romu, nebo se mu rozhodnu statecne oponovat a napsat o zdevastovanych bytech a zkrachovalych pokusech o integraci teto mensinove skupiny do ceske spolecnosti, ve ktere jsem dvacet let vyrustala. Bylo mi vsak jasne, ze vyberu-li si tuto druhou variantu, pani profesorka se mnou nejenze nebude muset souhlasit, ale v horsim pripade mi pak udela prednasku o rasismu a jen z milosti me necha prolezt s odrenyma usima.
Lenka Leon
Zuby, pohroma huby aneb k soudu s ceskymi zubari!
Tak se mi jednoho krasneho dne ulomil zub. Nelenila jsem a rychle jsem tedy vytocila cislo zubni ordinace. “Volno mame zhruba za dva mesice”, dozvidam se od sestricky. “Coze? Dva mesice s tim pahylkem v puse? Parkrat kousnu a bude po zubu”, rychle jsem si pomyslela. “Ale ono to fakt boli”, pohotove jsem tedy zareagovala. Zabralo to a druhy den jsem sedela v zubarskem kresle. Pan doktor mi zrentgenoval hned celou dutinu ustni a nervozne si setrel pot z cela. “Tady potrebujes korunku, tady vytahnout nerv, tady jsou asi dva zuby s kazy pod plombou, taky moudraky budou potrebovat casem ven” a takhle pokracoval zub po zubu, celkova predbezna skoda odhadnuta na nejakych pet tisic dolaru. “Kam jsi chodila doposud k zubari? Ja jen, ze bys ho mela za jeho odvedenou praci dat rovnou k soudu.” V tu chvili jsem mela sto chuti strhnout si z krku ten zeleny bryndacek a vyplaznout na nej jazyk, ale nemela jsem zkratka a dobre na vyber. Tak zacala nase ticha zubni valka.
Lenka Leon
Jak se stune v Americe? Pet dnu v roce (kdyz mate to stesti)!
Na nasledujici prihodu jsem si nedavno vzpomnela v souvislosti se zavedenim poplatku v ceskem zdravotnictvi. Pred par lety me muj pan doktor poslal na mamograf. Lekar, ktery provedl ono mamograficke vysetreni, si vsak nebyl jisty s diagnozou a proto mne pro jistotu postal s doporucenim a se snimky na konzultaci s chirurgem. Za mamograficke vysetreni jsem musela zaplatit asi jenom kolem sedesati dolaru; po predchozich zkusenostech s americkym zdravotnictvim jsem ocekavala podstatne vyssi castku, ale nastesti mi pojistovna cast uhradila sama. Par tydnu nato jsem tedy sla k onomu panu chirurgovi. Ten se na snimky podival a uklidnil me, ze jde zrejme jenom o nejakou zvetsenou tukovou zlazu a za pet minut jsem s usmevem odchazela z ordinace. Ten mi vsak z tvare velmi rychle zmiznul – to kdyz mi pak od chirurga prisel ucet za toto “vysetreni” – na $550.00. Pojisteni, nepojisteni, castku jsem musela s tezkym srdcem do posledniho centu zaplatit. Co se tedy vlastne stalo?
Lenka Leon
Jak jsem prezila setkani s teroristou
Bylo takove vsedni podzimni rano a ja se akorat uvelebila v metru na sedacce s tim, ze si jeste treba za tu pulhodinku do Washingtonu trochu zdrimnu. Teploucko a monotonni jizda uz mne pomalu ale jiste dostavaly do limba a kdyby metro akorat nezastavilo na dalsi zastavce, moje hlava uz by zrejme spadla do predklonu nebo se priplacla na zamlzene okno. Na zastavce nastoupilo par mzourajicich lidi, kteri se stejne jako ja uvelebili v tom poloprazdnem voze. Tedy az na jednoho cernovlaseho pana s knizkou v ruce. Metro se zacalo pomalu rozjidet a mily pan najednou rozhodil rukama a povida: “Dobry den vam vsem. Chtel bych vam zazpivat”. COZE? Zbystrila jsem a napnula usi. Slysim dobre? Zazpivat? “To bude asi nejaky podivin”, pomyslela jsem si. Podivin opravdu nelenil, s nepritomnym vyrazem v obliceji otevrel knizku a spustil nejakou strasne tahavou arii. “Tak tomu rikam odvaz”, pomyslela jsem si a panacka se zajmem a trochou neduvery pozorovala. Opravdu velmi zvlastni. Pan pel soustredene dal, ale najednou metrem neco strasne skublo. Ridic se vsi parou dupnul na brzdy a souprava se zastavila nekde uprostred tunelu. Hned nato zhasla vsechna svetla. Hrklo ve me jako ve starych kukackach. Tak, a je to tady! Ten podivin ted zasermuje rukama, zahaleka neco o Alahovi, odpali se a jaci jsme vsichni byli.
